Reklama
 
Blog | Nataša Bartošová

Konečně to někdo uklidil

V odpadkovém koši skončila moderní umělecká instalace tvořená nedopalky, prázdnými lahvemi, konfetami a starým oblečením a obuví. Horlivá uklízecí četa v muzeu v italském Bolzanu totiž usoudila, že jde o pozůstatky po párty z předešlé noci.“

516619-gallery1-fvoxeTak to mě dnes po ránu pobavilo a moje první myšlenka byla jo! Konečně se našel někdo, kdo vidí věci takové, jaké jsou. Bordel na podlaze je třeba uklidit a tak to udělal.

Přiznám se, že nedokážu instalace tohoto typu považovat za umění. Umění je pro mě něco výjimečného, něco, co nás obohacuje a taky, řečeno slovy klasika, něco, co každý neumí.

No a bordel po mejdanu nemusí umět nikdo. Ten se jaksi vytvoří sám v průběhu noci a stoupající hladiny alkoholu v krvi účastněných. Po ránu to nebývá pěkný pohled, to ne, navíc ještě zkreslený kocovinou, kdy se nám zdá všechno hnusný, počínaje námi samými. Takže, mám se trápit ještě tím, že se půjdu na totéž podívat do galerie? Aby se mi zase udělalo špatně a vrátily se mi výčitky svědomí?

A teď si představím, že dvě umělkyně stráví aranžováním bordelu do výstavní síně spoustu času. Říkám si, jak to asi vymýšlely? Kreslily si návrhy, přemýšlely nad barevností prázdných lahví od šampusu a jejich kompozicí do prostor galerie? Přemýšlely, kolik vajglů ještě přihodit, aby to fakt bylo působivé?

V textu se píše, že instalace měla znázorňovat požitkářství a politickou korupci v 80. letech minulého století. Tak nevím, jak se to pozná. Klidně by to mohlo znázorňovat večírek po svatbě, nebo promoci. No a co? To už jsme určitě všichni někdy viděli.

Představuju si návštěvníky vernisáže, jak se obléknou do slavnostního, nahodí šperky, make up a jdou se mrknout na odpadky. A že by si na večírku po vernisáži říkali: Oh a ach a fuj fuj, ti byli fakt zvrácení, ti politici v 80. letech? To asi ne. Spíš si povídají o tom, kam pojedou na dovolenou a co děti a tak.

Tak jsme si to užili, tu trošku bordelu hezky zabalenou do pečlivě upravené, čisťounké budovy muzea, abychom si neušpinili botičky. Nebo v tom fakt vidíme krásu? Anebo žijeme v takové izolaci, že ani nevíme, že takových míst, kde jsou rozházené prázdné flašky a liché boty a kdo ví co ještě, je okolo nás spousta, jen je nevidíme? Nebo nechceme vidět?

To jsme opravdu už tak zdegenerovaní, že se musíme na nepořádek chodit dívat do galerií? Nejsou v Bolzanu jiná místa, která by potřebovala uklidit? Nejsou v každém městě taková místa? Kašleme na ně, protože je považujeme za umění? A nebo je to jenom čistá ignorance? A jestli už jsme tak dekadentní, nepomůže nám ani svěcená, jak by řekla moje babička.

Možná je odpovědí právě ten rychlý úklid hned po vernisáži. Jako symbol toho, že bordel prostě vidět nechceme a okamžitě ho schováme do plastových pytlů, aby nás neznepokojoval. Hlavně bez otázek, prosím. Aby nám nenarušil naši vymydlenou, voňavou a příjemně plynoucí realitu.

Celý článek viz: http://www.novinky.cz/koktejl/384627-umelecka-instalace-skoncila-v-kosi-uklizeci-v-muzeu-ji-povazovali-za-binec.html

PS. Museion Bolzano je nádherná moderní budova, která stojí za vidění. Odpadky neodpadky.

 

 

Reklama