Reklama
 
Blog | Nataša Bartošová

Tenkrát o Vánocích u bezvěrců

Malí bezvěrci vědí, že Bůh není a Ježíšek neexistuje. Řekli jim to dospělí bezvěrci. Vědí taky, že dárky nosí děda mráz s červeným nosem. Malí bezvěrci jsou trochu zmatení, protože Ježíška viděli na vlastní oči u babičky v kostele. Rodinám, které v tom mají jasno, malí bezvěrci závidí. Narodil se jim Spasitel, tak to oslavují. Malí bezvěrci netuší, co slovo spasitel znamená. Ze všeho nejvíc jim připomíná zelenou louku, plnou pasoucích se beránků.

Víra nevíra, na Vánoce se všechno musí lesknout! Malí bezvěrci, zfetovaní Diavou na nábytek, poslušně leští a pucují, myjí a drátkují, a tiše nenávidí vosk na parkety a tradice.

Kapr smrdí bahnem a klouže, mizera jeden, když se ho dospělý bezvěrec pokouší zabít. Teče z něj slizká červená. Z kapra, překvapivě. Každý malý bezvěrec dostane šupinku do prázdné peněženky, což mu zaručí, že tam po celý příští rok bude aspoň něco. Konečně se dá ve vaně koupat.

Reklama

Prasátka, která se nacpala polívkou, salátem, kaprem, štrůdlem, cukrovím, vaječným koňakem, mandarinkami a oříšky, nejsou zlatá. Radostně ryjí pod stromečkem a zanechávají za sebou změť roztrhaných barevných papírů, mašliček, dárků a rozbitých skleněných ozdob.

Potom nejmladší z malých bezvěrců sedí u piána, soustředěním plazí jazyk, upatlanými prsty nejistě vybrnkává Narodil se Kristus pán a přemýšlí, jak se mohl narodit, když neexistuje. Kristus, pochopitelně. Zbylí dva malí bezvěrci zpívají, dospělí bezvěrci slzí a andělé se spokojeně usmívají.

Ráno na Boží hod dospělí bezvěrci dlouho spí, a malí, ponecháni bez dozoru, v pyžamech a s nevyčištěnými zuby bivakují pod stromečkem mezi dárky. K snídani mlsají jedno přes druhé z toho, co zbylo na včerejším stolu hojnosti. Jehličí píchá do bosých chodidel a růžové fondány z kolekce jim lepí pusu. Takové ráno je jen jednou za rok.

V poledne se malí bezvěrci porochňají v krůtě a přemýšlejí, jaké by to bylo, kdyby dárky opravdu nosil Ježíšek. Třeba by pod stromečkem našli i kolo, desetibarevnou propisku, nebo brusle. Starýho dědka mráze něco takového evidentně nenapadne!

A je to za námi! Ještě nacpat odpadky do přetékající popelnice a malí bezvěrci mohou zase celý rok přemýšlet, jestli tohle vánoční bláznění dospělé bezvěrce někdy přejde. Tuší, že příští rok to nejspíš nebude a Vánoce zase propuknou, i když to nedává žádný smysl. Ale nějak to vydrží. Co by pro svoje dospělé bezvěrce neudělali. Mají je moc rádi.